Mapa stránek | cz en ru hu 
 

Často kladené otázky

1. Suché čištění

Můžeme používat k odstranění prachu v hale stlačený vzduch?
Odstraňování prachu z konstrukce budov stlačeným vzduchem vytváří značné množství kontaminovaného prachu, který je významným rizikovým faktorem při přenosu mikroorganizmů pro ostatní budovy a naskladněné haly v okolí. Pro odstraňování prachu suchou cestou doporučujeme pomocí vysavačů nebo ručním ometením pomocí kartáčů či košťat.

2. Mytí

Proč máme používat smáčedlo (detergent, surfaktant)?
Odstranění organického znečištění a odpadu z veškerého povrchu haly je nezbytné proto, aby nebyl následně aplikovaný dezinfekční přípravek zbaven účinnosti hrubými nečistotami, kterými je povrch kontaminován. Aplikací roztoku s vhodným smáčedlem dosáhnete vyšší penetrace zaschlých organických nečistot a tím i jejich snadnějšího odstranění. Navíc je tento postup nesrovnatelně účinnější a hygieničtější, než mytím za pomoci vysokého tlaku (120 bar a více) samotnou vodou.
Co je dávkovací (Venturiho) difuzér?
Je to zařízení, obvykle připojené k vodnímu tlakovému přístroji (wap), které přisává smáčedlo či dezinfekční přípravek přímo do vodního proudu na principu vývěvy. Tyto difuzéry jsou obvykle nespolehlivé s ohledem na přesnost zřeďovacího poměru. Doporučujeme je kalibrovat jednoduchou laboratorní titrací.
Co je pěnové čištění?
Pěnové čištění je forma aplikace roztoku smáčedla ve formě pěny. Pěna je tvořena tzv. „pěnovou trubicí“ (lancetou), která je připojena na konci mycí hadice. Pěnová lanceta přisává vzduch do vodní trysky a smísí jej s roztokem smáčedla čímž se vytvoří pěna. Při aplikaci na jakýkoli povrch pěna lépe přilne na svislé plochy čímž prodlouží dobu působení přípravku a tím i penetraci detergentem. Po době 20 minut mohou být organické nečistoty snadno smyty vodou bez použití vysokého tlaku.
Co je průměrná spotřeba roztoku?
Průměrná spotřeba by se měla pohybovat mezi 0.3 a 0.8 litry na 1 m2. Skutečná průměrná spotřeba se na různých chovech liší a odpovídající spotřeba by měla být určována podle kontrolních testů v rámci těchto limitů.

3. Oplachování

Jak poznáme, že byl detergent kompletně smytý?
Všechna smáčedla používaná v mycích procesech zanechávají reziduální pěnu. Jestliže je jejich smytí provedeno správně, žádná pěna pak již vidět není.
Proč se nesmí ve stáji používat vysokotlaké mytí?
Jedním z nejčastějších důvodů přenosu chorob je aerogenní (přenos vzduchem). I přes tuto známou skutečnost si 90% chovatelů neuvědomuje, že pohodlné mytí pomocí wap při tlaku nad 120 bar přináší hned tři obrovská rizika:
  1. Poškození ploch a technologie v hale.
  2. Zpětné znečištění již omytých ploch organickou hmotou.
  3. V hale po vyskladnění je vysoká koncentrace mikroorganizmů (až 10 miliard na 1 cm2!).
Vysokým tlakem proudu vody vzniká viditelný aerosol 5 – 20 µm, který s sebou nese částečky prachu společně s mikroby. Takový aerosol vydrží ve vzduchu až 5 hodin a zanáší velké infekční dávky do vzdálenosti až 3 km. Čili v každém případě si takovým způsobem chovatelé kontaminují veškeré provozy v rámci farmy, nezakryté zásobníky krmiv a vody a navíc takovým počínáním zvyšují frekvenci onemocnění dolních dýchacích cest svých zaměstnanců.

4. Čištění a oplachování vodovodního systému

Kdy se má provádět?
Závěrečná dezinfekce či hlavní dezinfekční procedura stájí je druhou částí dvoufázového procesu a měla by být prováděna pouze po vyčištění budov a vypuštění vodovodního systému tehdy, když jsou veškeré plochy zbaveny organických nečistot. Nicméně vodovodní systém musí být dezinfikován před vlastní dezinfekcí haly.

5. Osychání

Proč máme ponechat vyschnout halu před dezinfekcí po dobu 24 hodin nebo více?
Oschnutím povrchu se vytvoří více nepříznivé prostředí pro populaci mikroorganizmů, maximalizuje se následná penetrace do nasákavých materiálů dezinfekčním roztokem a minimalizuje se možnost jeho nař